RAK (174)_panorama.jpg
_________________________________________________________________________________________________________________________________

DALEŠICKÁ

4.-6.října 2008:  Mirek a Pavla, Roman, Petra a Šimon, Věra a Marek,  Iva, Láďa  a Míša

                                                                          

Podzimní víkend na Dalešické přehradě nám vyjde určitě dobře. Čekáme na Romana, až se vrátí z Rakouska a navečer s Pavlou přejíždíme do Kozlan kousek od Dalešické přehrady. Petra se Šimonem přijeli do Brna k Ivě už ve čtvrtek a my na chatu přijíždíme asi v osm hodin večer. Je to fůra starostí vlastnit takový majetek, hlavně voda a topení, ale potom starost o veškeré prostory nejsou záviděhodné. Ráno za námi přijíždí Věra s Markem a společně začíná nabytý den. Na Wilsonku je to pouze deset minut pěšky. Hned si připadám jako v norsku nad nějakým fjordem. Čas příjezdu lodi se krátí. Stíháme v 11 hodin parník z mostu u Hartvíkovic do Dalešic. Téměř hodinová plavba hodně zpestřuje den. Iva s Michálkem na nás čeká na hrázi a Marka odváží pro auto. Už třetí dnešní atrakce je poslední dobou známý Dalešický pivovar. Nejsme nahlášeni na prohlídku a navíc za ty peníze bychom ani neměli zájem. Raději navštěvujeme pivovarskou restauraci, kde ovšem taky nejsme spokojeni. Malý výběr, nevalný přístup, vše trošku prostě nechápeme. Každopádně jídlo jsme zvládli a teď přidávám poslední dnešní zastaveníčko. Asi deset minut jdeme k rozhledně Babylón, která je naštěstí kupodivu otevřená, takže i já se poprvé dostávám nahoru. Jsou tedy i lepší výhledy, než na Dukovany, ale myslím, že rozhledna tu byla první. Kolem páté už jsme na  chatě a začíná večírek. Maso, víno a dobré čaje nechybí a jako přílohu máme fota z Portugalska a Irska. Nakonec sezóny Dalešice připravili v deset hodin ohňostroj. Neleníme a jdeme patnáct minut lesem na most Dalešické přehrady. Solidní. Brněnské ohňostroje jsou samozřejmě lepší, ale taky pěkný. Cesta zpět s mobilem přes les není vůbec k zahození. Dobrodružství je hold potřeba. Něco po půlnoci už všichni uleháme. Ráno poklízíme trošku chatu a vyrážíme směrem k Brnu na Vlčí kopec. Projíždíme kilometrovou alejí, obcházíme zámeček na Vlčím kopci a jdeme směrem k altánu Gloriet. Terén velmi těžký, takže po půl hodině dřiny s dvěma kočáry náš boj předčasně vzdáváme. Nechybí sice mnoho, ale podstatnější bereme v poklidu a s dobrým časem ukončit příjemný víkend východně od Brna. Kolem třetí hodiny se naše tři auta rozjíždějí  k Brnu.

 

05.01.2010 18:38:05
millpitt

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1913 | 33%)
Ne (1922 | 34%)
_______________________________________________________________________________________________________________
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one