RAK (174)_panorama.jpg
_________________________________________________________________________________________________________________________________
Dolomity2013 (29).JPG
4.-7.července 2013 : Mirek Škorpík, Roman Brzobohatý, Vilda Harák
Dolomity potřetí a opět trochu jinak. Letos je možný jedině brzký červencový termín. Díky svátku máme den navíc a tentokráte budeme na místě 3 a půl dne. Hned na startu máme takové nepříjemné nedorozumění s Romanovým pojištěním. Ráno z Misuriny 1756mnm pod lanovkou vycházíme k Rif Col da Verde. Traverzem přecházíme první sedlo a hned v dalším údolí situace není vůbec jednoduchá. Údolí je přehledné, ale zasypané sněhem. Jdeme za jednou osobou, ale ta rozhodně taky nejde správnou cestou. Tu nakonec jinde nacházíme a šplháme do sedla. Těžce se ve sněhu stoupá do sedla Diavolo 2480mnm a já prožívám nevšední zážitek. Roman by se rád vrátil, ale nakonec pokračujeme. Sedlo má sklon skoro 45 stupňů a misky na zaboření noh ve sněhu jsou mizivé. Pomáhám si i rukama, ale to zase dost studí. Na druhou stranu ze sedla je situace podobná, ale riskantní úsek trvá snad jen 300 metrů. Potom už jen sněhovým polem přicházíme na nádhernou chatu Rif Fonda Savio. Měli jsme tu být kolem jedenácté a asi po 3 hodinách chůze, ale prostě už jsou dvě. Dál jít opravdu nejde. Když je čas více než dvojnásobný, tak je asi něco špatně. Raději 2 hodiny sestupujeme dolů do Misuriny. Spíme v kempu v oblíbené Olympii. Brzy ráno vyrážíme na feratu Strobel přímo nad kempem. Po hodině dáváme lana a já rozbitej prsák. Na třech karabinách jsem opravdu ještě nešel. Výstup nám trvá 3 hodiny s výškou stěny 650metrů. Pro mě tedy je to dost náročné. Vrchol dosažen a poté 2 hodiny cestou sestupujeme dolů. Jako bonus autem vyjíždíme k památníku obětem války nad Cortinou. Večer dáváme Pizzu a víno a procházíme Olympijské městečko. Vrtá nám hlavou lanovka na Tofanu. Jet třema kabinama z tísce do 3190mnm za 450 Kč se nám prostě vyplatí.
Bere nám to sice dopoledne,ale dnes se toho ještě bude dít hodně. V poledne jsme v sedle Falziarego. Tunelem o délce 110O metrů s převýšením 400 metrů s Romanem stoupáme na Lagazoi. Teprve před třetí hodinou odcházíme obrovským údolím pod masívem obou Tofan. Cesta jenom klesá,ale štreka je to brutální. Sníh se mění v zelené údolí, přestou jsou tu ještě sněžné jeskyně. Vilda selý masiv objíždí a potkáváme se večer u vodopádů Fanes. Zvládám najít všechny tři a je to tu opravdu moc pěkný. Konec dnešní túry je ve 20:30.ale proběhl opět fantastickém den. Nedělní půlden máme relax u jezera Lago di Braise v Pragersee. Tady končí naše letošní dolomity a bylo to opět brutální. Shrnutě cesta Bonacossasweg, ferata Strobek, Tofana di Rozes, Lagazoi a údolí Travenanzes a Fanes, jezero Pregersee. Letos nás tato akcička vyšla na 3300 Kč.

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1912 | 33%)
Ne (1922 | 34%)
_______________________________________________________________________________________________________________
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one