RAK (174)_panorama.jpg
_________________________________________________________________________________________________________________________________

KOLÍN

    24.-25.duben 2010 : Mirek a Pavla, Roman, Petra

 

Zpočátku jsem měl starost, jestli víkend bude dost atraktivní. V momentě, když jsem našel všechny naše zastávky na cestě, tušil jsem, že jsem se mýlil. Já, Pája a Romča vyjíždíme z Brna a s Petˇou se setkáváme na nádraží Golčova Jeníkova. Společně jedeme autem na Sečskou přehradu, kterou pro tentokráte Petře ukazujem z ptačí perspektivy. Pro nás je toto místo nové a hlavně zřícenina Oheb vypadá velmi dobře. Vildštejn není přístupný, neboť je to jen pahorek nad tunelem. Počasí je prostě bomba. Po chladné dlouhé zimě je to naprostá změna. Autem přijíždíme k rozhledně Boika blízko města Nasavrky Nejdelší procházku máme v Slatiňanech. Procházíme zámecký park s výběhy pro koně a po zelené jdeme kilometr na Kočičí hrad a odtud 2 kilometry na rozhlednu Báru s lanovým centrem. Zpátky  stejnou cestou, ale je to jen kousek. Je čas oběda. Kostel v dědince Kočí je velmi nezvyklý a tak ho chci taky ukázat. Celodřevěný kostel je výjimečný hlavně díky mostku, neboli zastřešené chodbě přes lávku. Tady dáváme i jídlo a zbývá nám ještě procházka po městě Chrudimi. No nevím, jestli je to město, když jsme tu o slunečném víkendu nenašli cukrárnu se zmrzlinou, ale asi ano. Za to na náměstí posloucháme takový jazzový koncert, takže i tady spokojenost. Cestu do Kolína půlíme ještě návštěvou rozhledny Barborky a lomem v Horních Raškovicích. Večer při setkáních opět povídání o cestování a všemožných plánech a ani jsme tentokráte neoslavili půlnoc. Ráno jedeme autem k památníku bitvy u Kolína v Křečhoři. Poté už Lechův kámen u Kouřimi s pověstí o vzniku obce a zhruba o půl jedenácté vstupujeme do skanzenu lidové architektury v Kouřimi. Prý je jeden z nejednodušších, ale dvacet vybavených budov je myslím dostačujících a když je tu i obchod a hlavně typický stará hospoda, kde si dáváme zelňačku, tak snad ani nic lepšího nemůže být. Roman na nás čeká venku, v poledne se přemisťujeme k návrší s památníkem bitvy u Lipan a už se schyluje k finále. Těsně po jedné hodině zastavujeme v Poděbradech na cyklostezce. V neděli jsem to poprvé vyzkoušel v Mariánkách a tady mám těžký test. Poděbrady – Nymburk 8,5 km. Pavla je pomalá a netroufá si na celý úsek. Petra, ta jen prostě letí. Roman má staré kolečka a jede taky pomaleji. Ploužím se za Petrou, ale předjíždíme i dost kol. Prostě dobrý. Něco přes půl hodinky nám trvá cesta ke hradbám a tam čekáme na Romana. Kolečka fakt nevydržely a tak ho potkáváme na zpáteční cestě. Před třetí máme konec a jsem štastnej, že jsem vše bez pádu a hlavně rychle zvládl. Super pocit. Úplně jiný pohyb, takové houpání a prostě valíte. Autem už jedeme do Žehuně vyzvednout Šimona a konec celého víkendu patří Libické pouti. Není problém během chvilky utratit balík. Peníze raději dáváme až v hospůdce za jídlo a pití. Zajížďkou do Žehuňě vše opravdu končí. O půl sedmé vyrážíme a před devátou jsme doma. Nic není zdarma, takže i tento víkend stál zhruba 900 Kč na osobu.

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1912 | 33%)
Ne (1922 | 34%)
_______________________________________________________________________________________________________________
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one