RAK (174)_panorama.jpg
_________________________________________________________________________________________________________________________________
Morávka.jpg
Venušina sopka.jpg
Rejviz.jpg
Kobernštejn.jpg
Kralický Sněžník.jpg
Večerní posezení.jpg
Olomouc.jpg
Sovinec.JPG
Rešovské vodopády.JPG
Karlova Studánka.JPG

JESENÍKY

16.- 24.srpen 2003: Mirek Škorpík, Martin, Hanka a Míša Boháčkovi, Roman Brzobohatý, Vít Boháček, Michal Celý, Milan Mrvka, Martin Kučera, 3x Pačandovi, Lenka a Patrik                                                                                     

 

Loňská Šumava se pravděpodobně zalíbila a letos tedy pokračujeme ve stejném duchu.

Ubytování v Malé Morávce za 190Kč polopenze na den prostě nelze odmítnout. Volba je tedy jasná - Jeseníky na kolech.

            Milan mě naštěstí mění můj plán přijet od Šumperka a tak i příjezdová cesta není tak obtížná, přesto není jednoduchá. Všichni brňáci - já, Roman, Víťa, Michal a Marťa dojíždíme vlakem do Šternberka. První den má v merku Milan a daří se. Navštěvujeme zajímavé věci. Kousek za Šternberkem je hrad Sovinec. Velké stoupání nikoho neodrazuje a na místním jarmarku dáváme první klobásky. Poté lesní cestou i necestou se dostáváme na Rešovské vodopády. Pauzička v altánku a pak už kola taháme přes soutěsku nad vodopády. V Rýmařově smažák a malinové pivo. No to jedno se dá zvládnout. Potom už jen do Malé Morávky. 65 kilometrů na příjezd je tak akorát. Jako jediní bydlíme mimo penzion Sedmikráska a to přímo ve volném patře u majitelů. Prostředí je tu mnohem lepší, ale mi tu zase tolik času trávit nebudeme.  Večer jdeme na hokejbalové hříště hrát fotbal a Patrik si zlomil ruku. To nám to nemile začíná. Ráno neděle a společně i s Boháčkama jedeme přes Hvězdu, na Karlovu studánku – nabíráme vodu a z Hvězdy stoupáme nahoru na Ovčárnu. Kopec snad nekončí. Roztahujeme se pěkně. Hodinu do kopce už jsme dlouho nejeli. Z Ovčárny na Praděd jde snad milión lidi.  Z Pradědu jedu s Romanem ještě na Švýcárnu. Zpět doháníme z kopce ostatní. Jedeme 80 Km/hod. Upřímně řečeno, je to celkem o držku. Milan přetrhl brzdu a tak jede krokem. Z Hvězdy do Morávky je to z kopce a to máme rádi -  paráda, dnes jen 35 kilometrů. Při malém výletu na kole spadla Hanka a taky dojela s rukou v sádře. Skóre 2:0 vůbec není příjemný. Co se stane dál? Večer zábava u Křížku, akorát jsem nepochopil tu kšiltovku. V pondělí ještě máme síly dost a jedeme nejdelší den. 75 kilometrů je celkem solidních,. Znovu musíme na Hvězdu, přes Morávku a Vrbno pod Pradědem. V lese Drakov – tavící skalní pece a po cyklostezce přes Kobernštejn, kde odbíhám s Romanem a Michalem. Na

 Revíze jídlo a piva v restauraci Na Paloučku. Michal tam vesele láme dvanáctky. Pozor! Máme to ještě daleko! Společně s Boháčkama jdeme na Velké Mechové rašeliniště. Celkem  pozdě vyrážíme zpět. Teď jedem delší cestou, oproti příjezdové mnohem obtížnější. Lesem kolem ruského hřbitova pořád nahoru a dolů až do Videl, kde se napojujeme na silnici do Karlové studánky a dál do Morávky. Přes veškerou snahu asi o hodinu nestíháme večeři na chalupě. Dneska už se na nás projevila únava. 3 těžké dny jse ovšem zvládli skvěle.

            Ráno si všichni dávají pauzu, jen já jdu s Romanem na Kralický Sněžník. Využíváme  Patrika s Lenkou, kteří chtějí jet na Medvědinec. My ovšem jdeme za Stříbrnice na Kralický Sněžník 1423 m.n.m. Lepší den jsme si nemohli vybrat. Viditelnost téměř na metr a na okrasu jdeme v pláštěnkách. Z těží hledáme vrchol, sochu se slonem a pramen Moravy. Přesto potkáváme cyklisty. Tento den ostatní hodně využívají hry na Sedmikrásce, neboť je nás tu zhruba 45 a téměř všichni se zapojují do Olympiády ve šprteci, šipkách, ruských kuželkách, nohejbalu, Ping pongu a double šprteci.

Ve středu opět kluci odmítají jet. Když slibuji cestu opačným směrem, než je Hvězda, všichni nakonec vesele vyrážejí. Přes Starou Rudnou (Pradědův Včelín) jedeme do Bruntálu ( „rozbodanéj rypák“). Tam na náměstí zmrzlina atd. Lesem už jedem na Venušinu sopku, neboli Lávový proud u Mezíny. V takovém remízku je suťovisko a opravdu je tu vyvřelý čedičový kámen.  Po takovém srázu se dostáváme až k jeskyňy. Pro Českou republiku velmi nezvyklé místo. Jen z dálky vidíme křížovou cestu na Uhlířském vrchu. V Kočově se ptáme na zkratku na Václavov a pán se psy je trochu vedle (lupa větší než hlava, JA BRUNTAL). Lesní cestu sami nacházíme a v poklidu se s 55 kilometry v nohách dostáváme na Sedmikrásku. Ve čtvrtek je opět volný den. Já se jen dostávám na nedaleký Kapličkový vrch. Dohráváme všechny soutěže a myslím, že jsme je velmi ovlivnily. Martin Kučera první – 1 4 0 , já druhý – 3 0 0 , Milan Mrvka třetí 2 1 0. Zúčastnilo se zhruba 40 hráčů. Opět večer táborák s Jirkem Horákem a Tomášem Gotfrýdem popíjíme.

            V pátek už z Morávky odjíždíme Dětřichov přes Ecce Homo do Šternberku. Těsně po dvanácté dáváme jídlo, věci necháváme v Domě dětí a jdeme na koupák. (tobogán jim tady moc nejede, až z toho začali pískat) . Večer restaurace Primka a celou dovolenou pomyslně ukončujem v Lidovce (našel jsem 200 Kč). Ráno v sobotu jen přejíždíme do Olomouce a frčíme domů. Celkem najeto 310 kilometrů a útrata 2700 Kč

  

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1912 | 33%)
Ne (1922 | 34%)
_______________________________________________________________________________________________________________
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one